Pozvánka oddílu KAJKY na duben 2007

Schůzky probíhají v klubovně ve čtvrtek od 16:30 do 18:30 hodin a jmenují se takto:

5. dubna – 26. – Šestnáctá recesiáda

12. dubna – 27. – Tajemství vrbového proutku

19. dubna – 28. – Kde se pije, tam se dobře žije

26. dubna – 29. – Doktor Voštěp

Mimořádná akce: Malý klubovní den v neděli 8. dubna

Hledáme ochotné pomocníky na neděli 8. května na práce u klubovny. Dobrovolníky nečekají žádné hry, ale užijí si zábavu při řezání dřeva a zpracovávání větví z poražených smrků. Začínáme ráno v 9 hodin, končíme před polednem, abychom sousedům dopřáli klid aspoň po část Velikonoční neděle. Nemusí nás být hodně, stačí, když budeme hodně pracovat…

Jarní pomoc přírodě a hledání jara v sobotu 14. dubna (706.)

Královský hvozd je plný mršin z igelitů, skla a kovů, proto se vyzývají všichni pohodní, rasi a smetaři, aby se dostavili v sobotu 14. dubna léta Páně 2007 tři hodiny po svítání se svým náčiním k rybníku Kala.

Společně zajišťujeme pytle na sbíraný odpad a občerstvení. Odpoledne na úklidovou akci navazuje Hledání jara. Letos budeme hledat kvetoucí blatouch bahenní (všechny cesty vedou do bažin!), létající včelu a skupinu aspoň deseti lidí oblečených v tričkách. Skončíme v 17 hodin u klubovny.

Pondělí 16. dubna – termín pro odevzdání odpovědí soutěže Pátrejte s námi!

Porazíme skauty v jejich koloběžkiádě? v neděli 22. dubna

Hostivičtí skauti pořádají v neděli 22. dubna u klubovny tradiční koloběžkiádu. To je pro nás výzva: podaří se zopakovat dávný úspěch, kdy jsme skauty porazili v jejich soutěži? Podrobnější informace budou na skautských plakátcích a rozhlásíme je na schůzce před touto událostí.

Hostivické místní kolo Zelené stezky – Zlatého listu v sobotu 28. dubna (707.)

Zelená stezka – Zlatý list je přírodovědná soutěž pro družstva. Letos v Hostivici pořádáme místní kolo a upravujeme si ho pro vlastní potřebu: soutěžit budou tříčlenné skupiny v kategorii nejmladší (do 3. třídy) a mladší (do 6. třídy). Starší nesoutěží, ale stávají se odborníky na soutěžní stezce, někteří už se pilně připravují.

Soutěž probíhá u Kaly, sejdeme se u mysliveckého srubu takto: odborníci a pořadatelští pomocníci ve 12:30, nejmladší ve 13 hodin a mladší ve 14 hodin.

Vítání ptačího zpěvu v úterý 1. května (708.)

Úterý 1. května, časné ráno po čarodějnicích? Ideální čas pro brzké vstávání a účast na Vítání ptačího zpěvu u Hostivických rybníků! Ti, komu to povolí rodiče i potomci, ani nemusí jít spát… Sejdeme se v 6 hodin na hrázi Litovického rybníka a budeme poslouchat řvoucí ptáky. Nezapomeňte ani dalekohledy, abychom si je mohli pořádně prohlédnout.

Nezapomeňte: Od pátku 4. do úterý 8. května bude velká víkendovka. Král Václav IV. svolává zemský sněm!

Na krajské kolo Zlatého listu od 11. do 13. května chceme postavit dvě šestice mladších a jednu starších.

Více v květnovém KK, který vyjde včas před akcemi.

Oddílové zprávy

Pátrejte s námi!

Pátrejte s námi je soutěž pro všechny hostivické děti o místní historii, památkách a přírodě. Zadání jsi dostal v polovině března a my už se těšíme na odpovědi. I když nenalezneš odpovědi na všechny otázky a úkoly, nezapomeň nám své výsledky předat. Od Kajek chceme vidět alespoň 20 odevzdaných řešení, tak nespoléhej na ostatní. Poslední termín k odevzdání je v pondělí 16. dubna. Většina nechodí do školy v Hostivici a rodičům se asi nebude chtít tvou práci vozit na poslední chvíli k Jirkovi domů, doporučujeme proto vzít řešení na schůzku 12. dubna nebo na brigádu a Hledání jara v sobotu 14. dubna. Budeš-li mít více vyrobených hraček či hračky větších rozměrů a poneseš je až v sobotu, dej nám vědět, ať přistavíme patřičně velkou káru.

A pro ty, co by ještě váhali: Král Václav IV. prý chystá kopy grošů pro přední historiky, legendisty a vědátory zemí Koruny české. Navíc jsi určitě nepřehlédl, že soutěž Pátrejte s námi je jedním z úkolů Zálesáka…

Alena

Tuláci

Po vydání minulého Kajčího křiku k nám doputovaly ještě Tulácké zápisníky od Lucky a Fífy. Lucka loni nachodila 350,2 km, takže ať by z Hostivice vyrazila jakýmkoliv směrem, nesmí si zapomenout cestovní pas. Dostala by se například na Slovensko do Prievidze. Fífovi naše republika ještě stačí, došel by do Ostravy (302,5 km).

Kajčí křik je bez chyb…

Nad březnovým KK jsme vyzvali ke hledání chybějícího písmene „d“. Nikdo nezjistil, že ve Zpravodajství A-JJP má být „110 dcm/s“ místo „100 cm/s“, správný údaj totiž odpovídá rychlosti 40 km/h povolené v Hostivici. Objevily se ale tři další omyly: v textu Ve jménu krále má být správně slovo „ani“ místo „sni“, na pololetkách ve Vraném nebyla Jana, ale její sestra Dana (kdo se má v sestrách vyznat!) a ve stejném článku patří mezi slova „STOP“ a „HRANI“ mezera. Když si toto opravíte a ještě v článku o netopýrech škrtnete jedno slovo „napočítali“, bude březnový Kajčí křik snad opravdu bez chyb…

Ve jménu krále

Jeho Milost Václav IV., král český a římský, povýšil do šlechtického stavu tyto vladyky:

§ Tereza M. z Litovic, sedící na tvrzi Hradenín a na dvoře Čeňkově

§ Marie z Hostivice, sedící na tvrzi Průhonice a na dvoře Zákostelském

§ Matylda z Litovic, sedící na dvoře Hospřidově a na dvoře Čotrově

§ Jana z Litovic, sedící na dvoře Gotfrídově

§ Vít z Hostivice, sedící na panské krčmě

a povolal do manské služby tyto svobodníky:

ª Jáchym z Buštěvsi, sedící na dvoře Jana z Kamenice a na dvoře Oducově ª Barbora z Litovic, sedící na dvoře Nejdek ª Vojtěch z Buštěvsi, sedící na dvoře Rudlinově ª Josef z Buštěvsi, zatím bez majetku ª Adam z Litovic, zatím bez majetku ª Tereza S. z Litovic, zatím bez majetku ª Kateřina z Litovic, zatím bez majetku

ª Tereza J. z Hostivice, zatím bez majetku ª Alena z Litovic, zatím bez majetku ª Dana z Litovic, zatím bez majetku ª Pavel z Hostivice, zatím bez majetku ª Kristýna z Litovic, zatím bez majetku ª Veronika z Litovic, zatím bez majetku ª Jakub z Litovic, zatím bez majetku ª Soňa z Litovic, zatím bez majetku

Stará, často dávno zapomenutá řemesla

Barvíř používal různé rostlinné, živočišné i minerální látky k barvení kůží, tkanin a dalších materiálů

Caletník byl pekař sladkého pečiva

Dráteník procházel venkovem a opravoval hliněné nádobí drátováním

Drvoštěp se zabýval štípáním dřeva na topení

Košikář pletl z vrbového proutí košíky, nůše a ošatky

Legendáři shromažďovali a sepisovali údaje o životech svatých

Pohodní „k tomu ustanoveni jsou, aby zdechlá hovada a mrchy odstraňovali a zdechlinu pořádně zakopávali.“ Měli zakázáno jezdit s károu místy, kde se pásl dobytek či kde se běžně pohybovali lidé. Také kára směla stát jen na určeném místě

Ptáčník obchodoval s ptactvem, zejména zpěvným

Ras je zřízenec odklízející mršiny, utrácející vzteklá a nemocná zvířata

Sladovník připravoval slad k vaření piva

Slaměnkář vyráběl ošatky a košíky ze slámy

Smetař vyvážel odpadky

Vinař byl dělník pracující při pěstování vína

Alena

Erby

Erb je trvalé štítové znamení se stanovenou kresbou i barvami. Původně to bylo symbolické označení na štítě feudála barvou nebo kresbou. Znaky vznikaly v období křížových výprav (od 11. století) k odlišování bojovníků ve zbroji. Středověký bojovník byl celý ve zbroji a hlavu mu kryla přilba, znesnadňující rozpoznání protivníkovy tváře. Aby se dalo poznat, jde-li o spojence, či protivníka, malovaly se na štíty erby pánů. Štítem si totiž bojovníci kryli svá prsa, a tak byl znak dobře viditelný.

Rytířstvo vytvářelo samostatnou a pasováním uzavřenou skupinu ušlechtilých bojovníků z řad svobodných. Erby se tedy staly symbolem nadřazenosti, symbolem třídním a šlechtickým. Proto bylo jeho používání ještě po celé 13. století omezeno na třídu feudálních pánů.

Měšťané se chtěli panstvu vyrovnat. Kupovali si panství, tvrze a hrady, psali se podle sídel a zavedli si i erby. Podobně začínají vznikat i erby měst, klášterů, biskupství, kapitul i cechů.

Základem erbu je štít se svým znamením (heraldické znamení, kříž nebo obecné znamení), dalšími součástmi mohou být přilba či helma s přikrývadly, klenot či honosné kusy (např. řádové dekorace jako řetěz s beraní kůží u řádu zlatého rouna, kříž u rytířských řádů), ozdobné hodnosti (kříž, berla, mitra, koruny), štítonoši (postranní lidské či zvířecí postavy přidržující štít), heslo nebo ojediněle bojový pokřik.

Zvláštní skupinou jsou tak zvané mluvící erby obsahující znamení, kryjící se zcela nebo přibližně s názvem města či rodu (Loket, Most, rod Zajíců apod.).

Nejvhodnějším tvarem pro novodobý erb je pozdně gotický štít, tedy štít se svislými bočními stěnami dole polokruhově ukončeného. Je stylově daleko méně výrazný než renesanční štít.

Pro erby se užívá čtyř heraldických barev – červené, modré, zelené a černé a dvou kovů – zlata a stříbra, které v nákresech nahrazují barvy žlutá a bílá. Zásadou je, že nesmí přijít barva na barvu a kov na kov, ale pouze barva na kov nebo opačně (např. červená růže ve stříbrném poli).

Dalším pravidlem je, že znamení hledí heraldicky zleva doprava, což pro pozorovatele se jeví opačně (podívej se třeba na lva ve státním znaku). Heraldicky pravá strana je pro diváka vlevo. Také u aliančních znaků (dvojice znaků šlechtických manželů) je manželův znal umístěn heraldicky vpravo a manželčin vlevo.

Na ukázku otiskujeme u tohoto článku erby některých šlechticů z doby krále Václava IV.

Alena

Kde to bylo – kde to je

Nový starý snímek pochází z roku 1936. Dům na snímku patří stále stejnému vlastníkovi, ale okolí poněkud zarostlo a dům zpustl, jen spadnout. Navíc stojí v místech, kam se moc nechodí na procházky. Poradí si někdo s tímto oříškem?

Na minulém snímku z 30. let minulého století jsme ukázali park v Nouzově ještě předtím, než v něm byly vysázeny stromy.

Stalo se

Toulání královskými hvozdy

Na cestu do královských hvozdů se sešlo jen několik nejzdatnějších, odolných a králi věrných služebníků, přesto to nebyla ztracená sobota. Cesta přeplněným vlakem skončila a dál nám mohla pomoci k najití místa s potravinami na vaření jen mapa. Maruška i Terka se s ní často radily, vymyslely několik tras a dlouho se nemohly rozhodnou, kterou se vydat. Přesto jsme správné místo našly včas, aby bramboračka k obědu byla hotová ještě před polednem. S ohněm i vařením si holky poradily samy a po dobrém jídle jsme mohly jít k hraničnímu dubu. Podle pověsti na něm sedával havran, který na Karlštejn létal oznamovat příjezd krále Karla IV. a jeho družiny. V jeho okolí jsme hrály na schovávanou a na stopování. Pro návrat jsme využily králova posla s koňským spřežením a do Hostivice se vrátily o něco dříve. Škoda jen, že většinu zaskočilo počasí a tak nás nejelo více.

Alena

Vítání jara

Slibovali jaro a zatím přišel déšť… Tak by se dal popsat začátek oddílového vítání jara v sobotu 24. března. Ve velké hře Ve jménu krále nás čekala bylinkářka a felčar a musím přiznat, že otázky o bylinkách na mě byly moc, i když je sem-tam někdo zvládl. Hodně zabrat dalo hradní bludiště: ve čtverci 10 × 10 polí vedla jen jedna správná cesta z jednoho rohu do druhého. Zakázaná pole se poznala tak, že kdo na ně šlápl, vypadl a vracel se na začátek. Pak už jen záleželo na tom, jestli si družstvo zapamatuje, kudy má správně jít. Dopoledně nějak rychle uteklo, mezi polévkou a hlavním chodem jsme stihli nařezat a naštípat trochu dříví a pak už jsme si nemohli nechat ujít tradiční jarní zábavy: pustili jsme se do výroby moran, Pavel a Jáchym každý sám, Soňa a Katka ve dvojici a Maruška, Bára, Tereza, Alena a Matylda v jedné velké skupině. Potvrzuji, že morana posledně jmenovaných byla největší ze všech, ale i ty ostatní se povedly. Povedlo se i upálení, jen ta největší hořela víc, než by bylo zdrávo. A pak už honem rychle do kraťasů, vyfotit se a zahrát si přehazovanou a na závěr ringo. Před odchodem domů jsme ještě před klubovnou vysázeli kosatce, které nám věnovala Matyldina maminka.

Výprava za pražskými pověstmi a strašidly

Posledního března se nás u autobusu sešlo celkem 12: Alena N., Jana, Maruška, Soňa, Terka J., Matylda, Vítek, Fífa a Pavel J. Vedla nás Laďka (Kája bohužel nejel), nenápadného bezhlavého rytíře předstíral Martin Mudra a jeho pomocnicí se stala Terka H.

Záhadným způsobem jsme se dostali na Strahovský klášter, kde jsme hráli po družstvech nějaké hry. Potom jsme se pomalou chůzí (většina lidí se totiž pustila do své svačino-obědo-večeře) dostali pod Petřín. Tam nás „překvapil“ bezhlavý rytíř. Tenhle rytíř strašil v okolí Petřína a ohrožoval tak davy lidí. My jsme se ale významně zapsali do českých dějin – našli jsme totiž poklad, který bezhlavý rytíř dlouho hledal. Od té doby už bezhlavý rytíř nestraší.

Vyhrabali jsme se na Petřín a tady na nás čekal další úkol: vyhrabat se ještě nahoru na rozhlednu. Vítka jsme nechali v prvním poschodí, aby se mu náhodou nahoře neudělalo špatně a ostatní se přemohli a vyšlápli to až nahoru, kde se kochali výhledem na Prahu.

Pod rozhlednou jsme si dali zbytek svačino-obědo-večeře (teď už jenom obědo-večeře) a šli jsme do petřínského bludiště.

Podívali jsme se i na hladovou zeď a potom už jsme cestou z Petřína mávali na lanovku. Jana byla cestou dolů o batoh lehčí, protože Pavel asi “zapomněl“, jak se dělají dřepy a tak za trest nesl Janě batoh.

Když jsme se dostali k Vltavě na Kampu, čekal na nás další úkol: pomocí krepáku jsme měli jednoho z každé skupinky nafintit jako vodníka. Naší skupince kousek krepáku uplaval, a tak se nedostalo na vodníkovy nohy. Tahle soutěž skončila nerozhodně a mohli jsme jít dál. Potom jsme si zase měli vyrobit z papíru kelímky a soutěžili jsme, které družstvo jako první naplní vodou z Vltavy pomocí tohoto kelímku plechovku od piva.

U Karlova mostu jsme dostali za úkol přesvědčit co nejvíce kolemjdoucích, většinou cizinců, aby nám nakreslili lva. Někteří vypadali spíš jako veliká kočka, ale snad je Laďka uzná.

Domů jsme jeli tramvají, metrem a autobusem. V tramvaji, která byla lidmi úplně nacpaná, o nás jedna paní prohlásila: „To bude asi nějaká škola,“ ale druhá paní nato odpověděla, že spíš než škola budeme asi nějaký ÚSTAV!

Maruška, foto Laďka

Zpravodajství Agentury JJP (Jeden Jirka povídal)

· Přišla mi SMSka s tímto textem: „Přihlašuji se na puťák s podmínkou, že tam nepojede táta.“ To asi jednu rodinu nemine tichá domácnost…

· Jáchyme, proč nepřišli tví bratři? Pepa je nemocný a Vojta kope kanalizaci…

· Ani jsme nestihli varovat Terezu H., že v minulém Kajčím křiku bylo otištěno dramatické líčení o tom, jak neúspěšně skládala řidičskou zkoušku, a už jsme se dozvěděli, že je všechno jinak. A pozor: podle zaručených informací, které jsem zaslechl u pátého patníku za čtvrtým rohem třetí ulice ve dvě v noci jedním uchem, se o získání řidičského průkazu pokouší i Vašek. Agentura JJP doporučuje do ulic vycházet pouze s cyklistickou helmou a rytířským brněním nebo jinou odpovídající ochranou.

· Tak jsem dostal vynadáno za Pátrejte s námi!... Dvojka J+D se totiž po návratu z hor (žádná zlomená okončetina!) nepustila do dohánění školních povinností, ale právě do mnohem zajímavých a úžasných otázek z Pátrejte. Uvidíme, jestli toto nadšení bude stačit na vítězství…

· Na školním plese všechny velké bývalé Kajky tančily (dokonce jsem poprvé pořádně viděl tančit Ondru!) a nezpůsobily žádnou výtržnost ani skandál. Takže není o čem psát…

Kajčí křik – zpravodaj oddílu mladých ochránců přírody KAJKY HOSTIVICE

13. ročník – 170. číslo, vychází 5. dubna 2007.

Za nepodepsané příspěvky plně ručí svou klávesnicí Jirka.

Kajky na internetu: http://www.volny.cz/kajky.hostivice, http://www.volny.cz/kajcikrik

Činnost oddílu Kajky podporují SMOP ČSOP z prostředků MŠMT ČR a město Hostivice.