POZOR! Přihlášku na podzimní prázdniny je nutné odevzdat do čtvrtka 11. října!

Již v pátek 12. října platíme ubytování a kupujeme jízdenky – kdo se včas nepřihlásí, nejede!

 

 

Pozvánka oddílu KAJKY na říjen 2007

Schůzky probíhají v klubovně ve čtvrtek od 16:30 do 18:30 hodin a jmenují se takto:

  4. října – 4. – STOvka se plní

11. října – 5. – Dračí doupě

18. října – 6. – Loutkaři

25. října – schůzka není – jsme na podzimních prázdninách

 

Hostivická drakiáda v sobotu 13. října (721.)

Loni jsme si vyrobili draky a pro nepřízeň počasí ho málokdo nechal proletět. Sluší se tedy oprášit z něj nánosy prachu nebo vyrobit úplně nového a vyrazit na letošní Hostivickou drakiádu. Sraz všech zájemců je v sobotu 13. října ve 14 hodin v parku proti samoobsluze Na Pískách. A kromě soutěže o nejhezčího a nejlépe létajícího draka chystáme i další hry, kterým nevadí ani bezvětří.

 

Ptačí festival u Hostivických rybníků v neděli 14. října (722.)

V tradici ornitologických akcí pro veřejnost u Hostivických rybníků pokračujeme v neděli 14. října ptačím festivalem. Akce začíná v příjemných 9:00 hodin na hrázi Litovického rybníka. S sebou si nezapomeňte dalekohledy.

 

Podzimní prázdniny od středy 24. do neděle 28. října (723.)

Největší podzimní výprava – podzimní prázdniny tentokrát zamíří do Vikýře v Jablonci nad Nisou. Jablonec a jeho okolí skýtá mnoho radostí, které snad raději ani nebudeme jmenovat, a k podzimkám navíc neodmyslitelně patří mistr uzlování a Hydrologický Silvestr. Na této akci prostě žádná správná Kajka nemůže chybět!

Odjíždíme ve středu 24. října z hostivického nádraží, kde se srazíme v 16:30 hodin. Rozlučkové „Ahoj“ zazní opět na nádraží v neděli 28. října v 15:22 hodin. Ubytováni budeme na naše poměry luxusně, ale standardní vybavení beztak vezměte s sebou. Nezapomeňte plavky, třeba se budou hodit. Společně se krmíme od čtvrteční snídaně.

Kdo se chce zúčastnit, odevzdá přihlášku a účastnický poplatek 400 Kč nejpozději do čtvrtka 11. října. Dodržení tohoto termínu je opravdu nutné, kdo zaváhá, nejede.

 

Dále zveme

 

Historická vycházka do staré Hostivice v sobotu 6. října

Série historických vycházek pokračuje starou Hostivicí. Sejdeme se v sobotu 6. října ve 14 hodin u sokolovny, odkud se Žižkovou ulicí dostaneme k zástavbě z druhé poloviny 18. století v ulicích K Nádraží, Na Vršku, Vinohradské, U Studánky a Potoční. Mladí historici i další zájemci o Jirkova moudra jsou zváni v počtu co nejhojnějším.

 

 

Historická vycházka do Litovic v sobotu 20. října

Poslední letošní historická vycházka směřuje do starých Litovic a začíná v sobotu 20. října ve 14 hodin na náměstí 1. máje. Našim cílem jsou kromě náměstí 1. máje ulice K Rybníku a U Sádek a část Litovické.

 

Oddílové zprávy

 

STOvka

 

K září a říjnu neodmyslitelně patří soutěž tělesné obratnosti – STOvka. Tabulky se více či méně plní úspěšně předvedenými cviky. Ještě není konec, a tak doufám, že zaplněných políček přibude. Ke splnění úkolu do Zálesáka je třeba alespoň 80 bodů, což zatím (ke 4. říjnu) má Jana (87 bodů), Pepa (86) a Vojta (82). Diplom za úspěšnou účast dáváme od 50 bodů. Již ho má jistý Terka M. (70), Jáchym (69), Dana (66), Terka S. a Vítek (oba 63), Kačka (54) a Maruška (51 bod). K překonání této hranice moc nechybí ani třem dalším Kajkám.

Dočkáme se toho, že žádná Kajky nebude mít pod 25 bodů (to se v historii ještě nikdy nestalo) nebo že někdo dokončí celou stovku (to se podařilo dvakrát Týně, jednou Ondrovi M. a Milanovi)?

S chutí do toho a půlku bodů máš hotovo!!!

Alena

 

Chválíme

·               všechny, kdo se s Laďkou podíleli na přípravě pohádkového lesa – Báru, Fífu, Janu, Lucku, Marušku, Terku M. i ty, na koho jsme snad jmenovitě zapomněli.

·               Janu a Terku J. za zápisy do kroniky, Vítka a Pavlínku doplníme po nalezení „ztracené“ knihy.

 

Soutěž od Alíka prodloužena!

Fotku nebo obrázek svého zvířecího mazlíčka můžete přinést do klubovny a vyvěsit na nástěnce ještě ve čtvrtek 11. října. Poté Alík fotky vyhodnotí, který je nejhezčí, samozřejmě jsou hezcí všichni, ale ten, kdo vyhraje, dostane takovou malou cenu pro svého miláčka!!! :O)

 

Stříbrná nit

 

V Juvech se objevily výsledky loňského ročníku Stříbrné nitě. Celkem jsme získali 132 bodů, což stačí na krásné 8. místo. Vítězní Rejsci mají 285 bodů. Nejvíce bodů za měsíc jsme získali za prosincové zadání (zvířátka na krmítku, nesledování TV a výroba papíru). Maximum za jeden úkol bylo 10 bodů, které jsme získali za fotoseriál o ošklivé igelitce. Nějaká odměna prý čeká na všechny účastníky, tak se nechme překvapit, co to bude.

4.  V botanické zahradě se občas člověk nachomýtne k zajímavým diskuzím – třeba nedávno se tam dva patrně studenti přeli o „teoreticky možné velikosti jehlice smrku“. Vzduchem létaly učené výrazy tu z biochemie, tu z molekulární genetiky, filosofie, … a když jsem nechápaje odcházel, dokonce i na selský rozum docházelo. Přiznávám, nerozuměl jsem tomu, já jen vím, že každý jehličnan má jehlice různě dlouhé, snad i různě uspořádané a to mi vlastně k životu stačí. Tedy, možná bych ještě věděl, který strom asi má jehlice nejdelší, ale u těch kratších si už nějak nejsem jist.

Abych se však přesvědčil, že vy v této záležitosti jasno máte, vybízím vás k vytvoření přehledu jehlic co nejvíce jehličnanů, ze kterého vyplyne, jaké je jejich typické uspořádání a dále, jaké naše jehličnany mají nejdelší a nejkratší jehlice.

A ti vědečtěji založení se mohou pokusit vypátrat, s čím vším by délka jehlice u jehličnanů mohla souviset.

5.  Pod vidinou rizikových dodávek ropy a tenčících se zásob uhlí Evropská unie i naše vláda stále vehementněji prosazují „obnovitelné zdroje energie“. K výrobě elektřiny sice nemáme tolik příležitostí jako přímořské či rovníkové státy, přesto se nám však nabízejí některé další možnosti. Jistě jste o nich slyšeli, a protože víte, že v energetice je stále problematické „skladování a doprava“ energie, mám pro vás speciální námět: již ve velkém předstihu vytipujte, jaký „ekologicky šetrný zdroj elektřiny“ bude nejlepší pro vaši obec a kam byste jej právě u vás umístili.

Ze zadání sice plyne, že by se onen „zelený“ zdroj měl vyskytovat někde poblíž vás, ale již nyní slyším, jak se kdekdo vymlouvá, že právě u nich to jaksi nejde – nemylte se, nejen obyvatelé malých vísek, ale i velkoměst mají v této oblasti šanci. Jen ty zdroje možná budou trochu jiné... ale to vlastně jistě víte.

6.  Zejména na chudším venkově to kdysi bývala úplně samozřejmá činnost – vždy na podzim se vyráběly různé loutky, se kterými se pak za sychravých podzimních či dlouhých zimních podvečerů hrály nejen pohádky, ale i vážněji laděná dramata. Nyní se o této prastaré tradici již moc neví, v dnešní internetové době je mnohým i ten Spejbl & Hurvínek jen pro smích, přesto však ještě před sto lety byla podobná divadla velmi populární.

A co vy budete dělat za dlouhých deštivých odpolední ve chvíli, kdy vám nepůjde internet, vypadne televizní vysílač, rádio zmlkne, ... a tedy všechny ty civilizační výdobytky oslepnou a oněmí? Nyní již odpověď znáte: budete vyrábět loutky (a je jedno jakého typu) a s nimi si připravíte velké divadelní představení. Jste šikovní, jistě to zvládnete a já se už těším, až se o vašem „divadelním podzimu“ dočtu v kulturních rubrikách všech významných periodik.

Odpovědi k odeslání předejte Aleně nejpozději na schůzce 6. prosince 2007.

Alena

 

Stalo se

 

Klubovní den

Na klubovní den počátkem září jsem včas dorazila pouze sama. Začala jsem čistit zahrádku před klubovnou od plevelu. Velkou motykou se to docela dalo vykopávat, ale po určité době se začaly objevovat a praskat puchýře na mých rukou. Holt motyka se s počítačovou myší nedá srovnávat. Vyhlížela jsem tedy toužebně pomocníky a nakonec skutečně dorazili, i když s různě velkým zpožděním. První přijel Pavel, pak Jirka asi o hodinu později a po něm přiběhla ještě Alík. Rozdělali tedy oheň a snažili se na něm zrušit hromadu větví za klubovnou. Povedlo se to jen částečně, možná i díky mým častým prosbám o odvoz vrchovaté kárky na kompost. Čas plynul moc rychle – pálit budeme muset ještě aspoň jednou, předek zahrádky mezi kytičkami a kosatci doplela před schůzkou Laďka. Do této zahrádky chceme vysadit během října řadu keřů, které se budou stříhat do živého plotu. Najde se někdo ochotný na kopání jam?

Alena

Pohádkový les s Krtečkem

Ještě byly prázdniny, když střední Kajky pomáhaly Laďce s pohádkovým lesem. Připravovaly plakáty, malovaly auta na skládání, kytičky na slalom, ledničku. Pomáhaly s raketou, navíjely vlnu na tkaní, stříhaly vánoční papíry. Udělaly kus práce a mají od Laďky 1*. Zúčastnily se také jako zdatní pomocníci při jednotlivých úkolech na pohádkovém lese – Jana H. jako žabka, Dana H. myška, Bára Ned. a Terka M. mravenečkové, Alena u házení do kapsy, Lucka a Maruška zachraňovaly sněhuláka.

A jak to bylo na pohádkovém lese? V neděli 9.září 2007 se usadil v Bažantnici Krteček a jeho kamarádi. Pro děti bylo připraveno devět soutěží se zvířátky.U žabky zachraňovaly z vody myšku, které potom pomáhaly stavět dům. Potom plnily Krtkovi sen – složily pro něj auto. Na kopečku tkaly s mravenečky látku na kalhotky a o kousek dál je sešívaly. Hned si také vyzkoušely, jestli se do velké kapsy vejdou všechny Krtkovy věci. V lese děti sbíraly ovoce a houby a umisťovaly je ježkovi do bodlin jako zásobu na zimu. Pak pomáhaly Krtkovi s Vánocemi – zdobily stromek a balily dárky pro zvířátka. A už se blížilo jaro. Sněhulák, kterého si Krtek postavil, by roztál, a tak ho děti vozily na saních do ledničky. Jako poslední úkol čekala na děti raketa s Krtečkem,který zapomněl na palivo. A tak ho děti načerpaly do kanystru, nalily do rakety, prolezly jí a sklouzly se dolů. Na soutěže přišlo 192 dětí, což je nejvíce za poslední roky. Pohádkový les 2007 se vydařil i díky sluníčku, které se na nás v deštivých dnech mimořádně usmálo.

Laďka

 

Čtyřiadvacetihodinovka Až na dno

Jak nejlépe začít líčení letošní čtyřiadvacetihodinovky? Sešlo se nás na nádraží v pátek jen pět… Letošní Až na dno se zapíše nejen do oddílových dějin… Kajky letos Až na dno vyhrály a mají putovní cenu… Vše by se dalo použít, ale půjdeme na to raději pěkně popořadě…

Na čtyřiadvacetihodinovku Až na dno ve Vraném nad Vltavou jsme vyráželi s neurčitou představou, jaký výsledek by nás uspokojil. Na první okruh po páteční 21. hodině jsme vyrazili všichni – Maruška, Tereza, Jana, Vojta i Jirka. Přes nejupovídanější Janu se jen málokdo dostal ke slovu, hlavně my kluci jsme byli zcela bez šance. Vrátili jsme se se 16 km v nohách něco po jedné hodině v noci. Zatímco jsem spal, holky se zkamarádily s místními Špagem a Luckou a ráno, když si objednávaly snídani, měli za sebou již 50 km. Dopoledne jsem nějak zaspal a po probuzení ve 3 odpoledne již holky atakovaly hranici 80 km. Vojta k akci přistoupil zodpovědněji a neběhal zbytečně jak vzteklý, takže mu kilometry naskakovaly pomaleji. Když Janu skolila únava a puchýř přes celou patu, chodila se mnou a občas s Vojtou. Kromě myšlenky na spánek se nemohla rozhodnout, jestli jí stačí 100 km, nebo jestli touží překonat Vaškových 101,06 km. A kolem nás občas v rychlém tempu proběhly Maruška s Terezou, která nikdy neodložila plyšového myšáka-medvěda. Před ně jsme neustále kladly vyšší a vyšší mety. Marná byla Vaškova varovná SMSka, ať neblázní, nebo bude muset zase někdy na 24-hodinovku a překonat je. S padajícím soumrakem rostly i ambice Nezmara Honzy, který se rozhodl, že Kajky musí překonat absolutní ženský rekord, a poslední kilometry je doprovázel a povzbuzoval. Puchýřová Jana šla poslední kilometry s největším sebezapřením a závěrečnou čtvrthodinu jen nepřítomně sledovala dění kolem sebe. Vaškův výkon překonala o celých 40 metrů (101,1 km) a víc ke štěstí nepotřebovala, tedy kromě spánku. Maruška s Terezou vytrvaly do poslední vteřiny a po sečtení jednotlivých okruhů vydal jejich výkon na neuvěřitelných 119,3 km, o celých 1200 metrů překonaly dosavadní nejlepší ženský výkon. Během celých 24 hodin se pohybovaly průměrnou rychlostí 4,97 km/h. Do Hostivice putuje putovní cena. Vojta své snažení zakončil na hodnotě 65,83 km, což byl kvůli slabé pánské účasti druhý nejlepší mužský výkon ročníku.

Někteří po vyhlášení výsledků zvládli ještě večeři a ve spacácích rychle usnuli. Druhý den jsme kupodivu stihli naplánovaný vlak a dojeli domů podle plánu. Za největší zázrak považuji, že výše popsaná vycházka nikomu nezpůsobila nehybnost nebo jiné zdravotní potěšení… Jsem zvědav na Vaška, jakým výkonem příště odpoví. Své pokoření nenesl úplně lehce…

 

Historická vycházka do Jenečka

První z historických vycházek proběhla bez zájmu Kajek. Zúčastnění pamětníci obohatily Jirkovy historické znalosti o některé příběhy a naopak Jirka překvapil některými událostmi zjištěnými v archivech.

 

Podzimní pomoc přírodě u Hostivických rybníků

Podzimní brigáda rozhodně nepatřila mezi masové kajčí akce, z našich řad se zapojili jen Jana, Dana, Maruška a její kamarádka Veronika, Vítek a Pavlína. Skromnější účast další veřejnosti a myslivců naštěstí dohnal přírodovědný kroužek z mezinárodní školy v Nebušicích, který se o akci dozvěděl z reklamních novin Náš region. Nejzajímavějším objevem byl bezesporu nález bezdomoveckého doupěte, můžeme však zmínit i kus zpomalovacího prahu, láhve od alkoholu, koberce a další odpad. Akci tradičně zakončilo buřtožraní (podle vzoru vinobraní).

 

Víkend s vydrami

Delší víkend měl být k výpravě za vydrami jako stvořený. Jen počasí a nemoci nás trochu vypekly. Nemoci ukrajovaly z počtu účastníků až do samého odjezdu, nakonec nás tedy jelo 8 – Dana, Jana, Terka S., Jáchym, Pepa, Vojta, Jirka a Alena.

Ve čtvrtek po dlouhé cestě vlaky a přes pole, vesnice i potoky pěšky jsme zalezli do spacáků a překvapivě velmi rychle usnuli. Jak přes den poprchávalo a bylo chladno, tak se v noci vyjasnilo, svítil Měsíc skoro v úplňku i množství hvězd a teplota strmě klesala. Někteří doplatili na tenké letní pyžámko a brzy se vzbudili chladnem či povídáním ostatních.

V pátek ráno jsme tedy vstávali dříve, i když se moc nechtělo. Během snídaně začalo pršet, tak jsme místo natírání voliéry šli čistit klec morčatům a pak na půdu plnit STOvku. Kotouly, stojky a podobné cviky byly celkem v klidu, ale skoky přes švihadlo již otřásaly celou dřevěnou podlahou. Hambalky (tak se jmenují určité trámy v krovu) i lano natažené mezi nimi posloužily k ručkování, průvleku, visu a podobným vylomeninám. V tom nejlepším přišla vedoucí stanice, jestli se chceme přidat ke krmení. Příprava směsí pro různá zvířata (veverka, kuna, špačci, kavky apod.) i jejich roznesení zabrala nějaký čas, takže když jsme vyrazili podruhé s myškami, kuřaty a rybami, dokonce přestalo pršet.

Po opožděném obědě nic nebránilo práci ve prospěch stanice – natírání voliéry. Jen Alena s Terkou a Jáchymem se vydala hledat a měřit houby do Stříbrné nitě. Po chvíli nás i natěrače vyhnala bouřka. Tu jsme přečkali u videa a během odpoledne čištění a nátěr dokončili. Jen ti nejšikovnější měli barevné fleky i na kůži na nártech nohou. Po večeři sice všichni tvrdili, že chtějí jít hned spát, ale bylo potřeba nechat prostor na běhání a řádění. Vyrazili jsme tedy do přes les na louku hrát honění světla.

V sobotu ráno už se nikomu moc vstávat nechtělo. Naštěstí jsme nemuseli dokupovat moc potravin (i ta trocha stačila na vykoupení půlky místního obchodu) a jít na nákup do Ledče. Dopoledne trávíme pozorováním rysa, malováním vybraných tvorečků a hrabáním listí. Když je skoro hotový náš oběd, nastává krmení obyvatel stanice, u kterého přece nemůžeme chybět.

Odpoledne se vydáváme do lesa. Nejprve hrajeme u lesní kaple velké Člověče, nezlob se, kde bojují starší proti mladším a místo házení kostkou plní na každé číslo nějaký úkol: 1 – běh pozadu, 2 – jako pejsek kolem kaple, 3 – běh a nakreslení obrázku zvířete, 4 – skoky přes švihadlo, 5 – běh se slepcem a 6 – cvrnkání kuličky. Výsledek je velmi vyrovnaný a lízátko si zaslouží všichni. Po chvilce STOvky vyrážíme zpátky a cestou sbíráme houby. Večer už jen chvíli hrajeme pantomimou zadaného živočicha tak, aby ho ostatní poznali a brzy jdeme do spacáků.

V neděli nám zbývá chvíle času rozloučit se se stanicí, naposledy změřit a pak utrhnout houby, zabalit a vyrazit na vlak. Cesta byla dlouhá a náročná, ale přežili jsme.

Alena

 

Zpravodajství Agentury JAP (Jedna Alena povídala)

·         Starší (dříve střední) Kajky na vydrách často odcházely se slovy: „Jdeme za klukama.“ Cíl byl tedy jasný – výběh vydráka Oskara nebo Žolíka a Styxe.

·         Není na víkendovkách častým jevem, aby Kajky bojovaly o možnost vařit. Janu, Danu a Vojtu to táhlo do kuchyňky hlavně za objevenou deskovou hrou Doktore na zdraví, která je podobná člověče nezlob se, ale má zkratky a řadu políček pro losování náhodných karet s úkoly, posuny či příkazy. Ostatně, zkoušeli jste třeba házet kostku břichem?

·         Ve vlaku po cestě z vyder bylo dost plno. Mladší Kajky si dlouho nechtěly sednout každá jinam. Postupně se je naštěstí usadit podařilo. A nakonec to vypadalo, že Alena bude muset ke svým 4 zavazadlům (batoh, brašna s foťákem a dva šátky plné hub) přibrat ještě Jáchyma, na jehož probuzení byl tunel mezi Vršovicemi a Hlavákem moc krátký.

·         Na vydrách jsme měřili houby do Stříbrné nitě. Terka si celou dobu opatrovala „jednu malou houbičku“ (za posledních asi 20 hodin vyrostla o pouhé 4 centimetry na průměru klobouku na 22 cm) a pak ji celou cestu domů pečlivě nosila a hlídala. Vzdala se jí jen na pár metrů na Masaryčce, kdy místo ní v ruce nesla zmrzlinu. V úterý přišel mail od maminky: „Houbu jsme včera spořádali jako řízek – byla to dobrota.“

 

Kde to bylo – kde to je

 

Pohlednice s nekvalitní foto­grafií, kterou po digitálním vylep­šení zařazuji do tohoto Kajčího křiku, byla odeslána v roce 1909. Dům už v této podobě nestojí, ale po nápovědě nebude úkol tak složitý: mohli jste ho už v minulosti vidět na jiném starém snímku, který ale ukazoval hlavně jinou blízkou stavbu…

 

Starý obrázek v Kajčím křiku 9 ukázal již zbořenou školku v ulici Sportovců. I někteří nepamětníci obrázek bez problémů poznali, snímek už je zřejmě dostatečně známý.

 

 

Kajčí křik – zpravodaj oddílu mladých ochránců přírody KAJKY HOSTIVICE

13. ročník – 180. číslo, vychází 5. října 2007

Za nepodepsané příspěvky plně ručí svou klávesnicí Jirka

Kajky na internetu: http://www.volny.cz/kajky.hostivice, http://www.volny.cz/kajcikrik

Činnost oddílu Kajky podporují SMOP ČSOP z prostředků MŠMT ČR a město Hostivice

 

 

Přihláška na akci

 

 

Přihlašuji se k účasti na podzimních prázdninách v Jablonci nad Nisou od 24. do 28. října 2007 pořádaných oddílem Kajky Hostivice.

 

Jméno:

 

Souhlasím s účastí mého dítěte na této akci.

Podpis rodiče: